Je čas jít výš a pokusit se o první trojku v tomto období. Na fb se ke mě přidávají dva odvážlivci z Brna – Míša s Daliborem. Vyjíždíme na noc k výchozímu bodu, přehradě Kölnbreinspeicher za doprovodu hromů a blesků. Ráno je nekompromisní, ve 4h budíček, v pět už lajnujeme tří hodinový traverz k chatě Kattowitzer Hütte (2320m). Po občerstvení vyrážíme ke kříži Hafneru, který máme stále před sebou. Zřejmě nedostatkem spánku po noční jízdě a nepatrném prošlápávání sněhu k úpatí, začínám ztěžka dýchat. Na hřebeni oddechuji s častějšími přestávkami, no lana dávám s precizním soustředěním. Úleva se nedostává ani kolem mužíků, které postavila sama hora. Po 6 h stojíme na vrcholu a naskytávají se nám opět krásné výhledy, s občasným zahalením do mraků. Máme ale štěstí, hora nás pustila a umožnila dotek nejvyšší. Nepohoda mě doprovází i cestou dolů a úleva přichází až po odhození závaží. Cestu k chatě si zrychlujeme jízdou ve sněhových polích. Máme spoustu času, tak vaříme a pozorujeme hru přírody, jak se mraky střídají s mlhou a vykukujícím sluncem. V neděli už jen lemujeme úbočí pohoří a na přehradě pořizujeme panoramatické snímky nejen této úchvatné stavby, ale i na protější straně mávající Ankogelgruppe.
Díky přátelé za skvělý víkend a zase třeba někdy….🙂
